Do jaké doby bych se chtěl podívat? Mě by lákal přelom 19. a 20. století. Doba převratných vynálezců, doba, kdy elektřina byla ještě v plenkách. Doba, kdy se člověk mohl setkat s parními stroji stejně tak jako s elektrickými motory. Na ulicích tenkrát nejezdily prakticky žádné automobily, lidé korzovali a vše bylo tak trochu pomalejší. Doba vzdělanců s širokým rozhledem, kteří ještě mohli alespoň trochu obsáhnout většinu dosavadních lidských znalostí. Doba převratných vynálezů a velkých objevů. Penicilín, inzulín, bezdrátový telegraf, rádio… Doba Julese Verna a jeho románů, jeho strojů poháněných elektřinou i parou, doba mých prapradědů chodících v kloboucích a pěstujících si své plnovousy… Mohl bych být třeba strojníkem nějakého hlubinného dolu, obsluhovat obří parní stroj vytahující těžní klec s horníky a s vytěženou rudou. Pečoval bych o ten funící kolos, jeho písty, olejničky a manometry… Nebo bych byl váženým profesorem bádajícím nad mikroskopy a žasnoucím nad rozmanitostí mikroorganismů. Pěstoval bych plísně a objevoval léky na závažné nemoci… Ale spíš bych mohl být zneuznaným vynálezcem, podivínem, který tajně bádá ve své laboratoři a v dílně staví elektrické přístroje a zkouší malé raketové motory… Takový Emett Brown z Návratu do budoucnosti :-) Hezká představa… Prostě taková Cimrmanovská doba, ta by byla moje ;)
Každá doba má něco do sebe, něco, proč by stálo za to v ní žít. Myslím, že nejlepší doba je ta, ve které žijeme. Protože o těch ostatních dobách můžeme jen snít. Můžeme si z nich vybrat jen to pozitivní… Jsem rád za to, v jaké žiju době. V naší historii nikdy není moc dlouhé období bez válek, totalit, epidemií a hladomorů. To šťastné období právě probíhá. Važme si toho.