Dnes jsme vyrazili s kamarádem opět ke břehům vypuštěné Hracholuské přehrady. U rekreačního střediska Butov se skrývá unikátní řopík vz. 37, tedy obranný bunkr lehkého opevnění, vystavěný Ředitelstvím Opevňovacích Prací (ŘOP) v třicátých letech dvacátého století. Tento řopík byl cca před šedesáti lety zcela zatopen vodami Hracholuské přehrady. Nebyl zbourán, čemuž se nedivím. Je totiž vystavěn z velmi kvalitního železobetonu o pevnosti 300-500 kg/cm3 a rozrušit takový beton není jednoduché. V jedné z periskopových trubek má osazenou bójku kvůli lodím, aby na jeho střeše neztroskotaly. A dnes, když je hladina přehrady o nějakých 6 m níže, si můžeme tento bunkr prohlédnout i my.
Rekreační středisko Butov
Obnažené břehy přehrady
Ztroskotaná loďka
Pozůstatky původního mostu:
A už ho tady máme - řopík vykoukl ze dna přehrady
Bližší pohled. Vypadá to, že řopík je do poloviny zanesen bahnem. Pod ním může být ještě pěkných pár metrů hloubky, původní údolí Mže bylo hluboké.
Až k němu se nepodíváme, bahno je pěkně lepkavé. Tak alespoň zoom. Bunkr byl vybaven protizáplavovou chobičkou... A evidentně i zemním nakrytím v padesátých letech, ze kterého zbyly jen ženijní rámy.
V okolí najdeme další dva řopíky. Tento prošel "protiatomovou" úpravou.
A tento je též normálně zaplaven...
Tito svědci dávných pohnutých časů naší země budou ještě dlouhá a dlouhá léta snít svůj sen pod vodami Hracholuské přehrady... Nesplnili svůj původní účel. Snad je tomu tak dobře...