Přeji všem ženám, nejen těm steemitím, krásný večer dne žen! Věřím, že jste dostaly něco hezkého od svých blízkých mužů. Kytičku, něco dobrého, hezký úsměv? Nezáviděl jsem dnes květinářkám jejich pracovní nasazení...
To nejcennější, co vám však můžeme dát, je naše srdce. Není to zlato, šperky ani drahé kamení. Máme vás prostě rádi jako sůl. Bez vás by to prostě nebylo ono. Jste solí našich životů, kořením našich všedních dnů. Prostě jste naše a my jsme vaši. Ano, někdy se hádáme, ale přesto se máme rádi. A o tom to je. O životě, souladu a porozumění našich duší.
Tohle srdce je bramborové. Obyčejný brambor? Nikoliv. Je to pokrm, který nám s láskou připravujete. Ten brambor je teplý do žaludku. Ten brambor podávaný s láskou chutná líp než studený kaviár. A zasytí. Ten brambor ve vašich rukách váží víc než zlato. Je v něm totiž láska.
Děkujeme vám za ni!
Poděkujme všem našim ženuškám, přítelkyním, sestrám, kamarádkám a neposlední řadě maminkám. Mají nás rády.