Byla jsem kdysi krásná. Maličká, ale krásná. Moje holčička si mě hýčkala jako v bavlnce. Vozila mě v kočárku, česala mi vlásky a pak... Vzala mě velká voda. Odnesla mě až na tenhle strom na břehu řeky. Jeho křivé větve připomínají kostnaté pařáty oběšenců. Už nedělám radost žádné holčičce. Teď upírám své temné oči na tebe. Ano, podívej se na mě, jak se mi lesknou ve svitu měsíce. Toužím po tom, aby sis mě odnesl. Toužím po tvé krvi...
Kráčíš temnou krajinou, bloudíš temnými lesy a když v tom náhle... Jsem tu já. Na pahorku uprostřed louky v mlze zahalená. Oko života a smrti. Poslední věc v tvém životě. Oprátka. Cítíš, jak se zadírám kolem tvého hrdla a dusím tvůj poslední ledový vzdech? Konopné lano už čeká...
Představil jsem vám mé dvě strašidelné fotky. Doufám, že vás nebudou strašit i ve snách ;)