Nejsem už dítě. Neumím si hrát na dona Quijota a nesměju se, když císař chodí nahý... Dosti mé vlastní poezie. Teď jsem postaven před závažný životně-výchovný problém.
Syn se svým obrázkem právě vyhrál 68.kolo soutěže #googlyeyes . Ocenění je necelých 3,5 SP + 70 SP propůjčeno na 9 dnů. (Mimochodem gratuluji @bucipuci -mu ke druhému místu...) Já jsem synovým jménem poděkoval. Ale mám mu to vůbec říct? Nezpychne? Kam se ještě může zlepšovat? Zkusí obhájit?
Zrovna jsme četli "E-mu, E-ma, E-mo (Co ty sem tahají...), ma-lá, ma-so, ma-pa, má-ma, má-me, má-lo (Nemáme málo, máme se tu ve střední Evropě moc dobře!)" Takže bych to viděl, že den synova samostatného nástupu na Steemit se blíží.
Tak to už se vůbec nedostanu na počítač... Je docela možné, že se svými nápady a obrázky udělá větší díru do Steemitu, než já s jistě duchaplnými texty. Obrázky jsou mezinárodní. Čeština, a to si přiznejme, až tolik ne. Nezamává to s mojí rodičovskou autoritou? Už teď mi syn občas odpovídá hláškami prasátka Pepy. Pokud ten seriál znáte, tak víte, že pan Prasátko není zrovna vzorem rodičovských ctností...
Ale ne. Mělo by být cílem každého rodiče, aby jeho děti byly lepší, než je on sám. Tak musím uznat, že syn má rozsáhlejší fantazii, než jaká zbyla po 51 letech života mně. A je bezprostřednější. Prostě je mu sedm. A trocha té rodičovské chvály, je to chytrý šikovný kluk. Tak že mu přeju, aby to dotáhl na velrybu dřív než já...
A teď trocha propagace. Bucipuciho a mého syna #googlyeyes baví. Nechcete se někdo přidat? Není to nic sofistikovaného. Ale může být... Jen otázka pojetí. Češi a Slováci, do soutěže! Ukažme světu, co plave v českém rybníčku!
Tak já to synovi teda řeknu...
@cleverbot Hip, hip, hurá!