Welcome to the eighth part of my journey along the E3 route leading to the territory of the Czech Republic. In the last part, I got to the Elbe Sandstones, specifically to Děčínský Sněžník, where I spent the night a little below the summit.
Vítejte u osmého dílu mého cestování po trase E3 vedoucí na území České republiky. V posledním díle jsem se dostal do Labských pískovců a to konkrétně na Děčínský Sněžník kde jsem kousek pod vrcholem přenocoval.
When I woke up in the morning, I had to catch the train from Děčín station to my friend's wedding. But exactly after 14 days I returned to the scene and continued where I left off. First, I had to climb the ridge in the middle of Děčín, which is called Pastýřská stěna. As I climbed the ridge, I completely forgot that I was in the middle of the city.
Když jsem ráno probudil musel jsem stihnout vlak z Děčínského nádraží na kamarádovu svatbu. Ale přesně po 14 dnech jsem se na místo činu vrátil a pokračoval kde jsem posledně přestal. Jako první jsem musel vystoupat na hřeben uprostřed Děčína, který se jmenuje Pastýřská stěna. Když jsem stoupal na hřeben úplně jsem zapomněl, že jsem uprostřed města.
At the other end of the ridge there is a view of the center of Děčín with all its interesting places.
Na druhém konci hřebene je výhled na centrum Děčína se všemi jeho zajímavými místy.
The best view of the castle is from the river, which is quite steeply downhill from the Pastýřská stěna, and the only good thing is that there is a sidewalk made of sandstone blocks from 1898.
Nejlepší výhled na zámek je, ale od řeky, které se z Pastýřské stěny jde poměrně ostře z kopce a jediné štěstí je že je zde chodník z pískovcových bloků z roku 1898.
Then suddenly the marked trail disappeared and I was given a free pass through the city. So I chose the shortest possible route. Shortly after the hospital, I rejoined the E3 route, which started here again. The surrounding park was definitely worth a longer visit, but I wanted to catch the sunset at some of the viewpoints.
Pak najednou značená stezka zmizela a byl mi dán volný průchod městem. Zvolil jsem tedy nejkratší možnou cestu. Kousek za nemocnicí jsem se opět připojil na trasu E3, která zde opět začínala. Okolní park rozhodně stál za delší návštěvu, ale chtěl jsem stihnout západ slunce na některé z vyhlídek.
For example, like the one on Stoličná hora (289 m), which is called the Císařský výhled ( Imperial View ).
Třeba jako je na Stoličná hora ( 289 m ), která se jmenuje Císařský výhled.
The trail continues along sandy forest roads, which are very pleasant for long journeys. Sometimes there is a view of the surrounding rocks between the trees and it slowly rises to the highest point of the Elbe walls.
Dále stezka pokračuje po lesních písčitých cestách, které jsou na dlouhé cestování velmi příjemné. Občas je mezi stromy výhled na okolní skály a pomalu se stoupá k nejvyššímu bodu Labských stěn.
That point is the Růžový hřeben ( Pink Ridge ) with a height of 433 meters above sea level and it is over 300 meters down to the river. Thanks to this, the Elbe Valley is the largest sandstone valley in Europe. From the viewpoint there is a view of Děčín and the river below the viewpoint. One of the busiest railway lines in Europe and also the surrounding nature.
Tím bodem je Růžový hřeben s výškou 433 metrů nad mořem a dolu k řece je to přes 300 metrů. Díky tomu je Labské údolí největším pískovcovým údolím v Evropě. Z vyhlídky je výhled na Děčín i na řeku pod vyhlídkou. Jednu z nejrušnějších železničních tratí v Evropě a také okolní přírodu.
That's also why I stayed here, because a very difficult challenge awaited me the next day. So I had the opportunity to take photos after sunset after a long time.
Také proto jsem se zde ubytoval, protože mě následující den čekala hodně těžká výzva. Tak jsem měl možnost po dlouhé době fotit po západu slunce.
| Total distance traveled | Conquered peaks | Total altitude |
|---|---|---|
| 319.6 Km | 23 | 13723 m |